Z čeho se budou financovat starobní důchody?

Zní to jako poplašná zpráva, ale zkusme se nad tím vším zamyslet. Každý rok roste počet starobních důchodců a klesá počet lidí v produktivním věku. Vzrůstá i množství těch, kteří odchází do předčasného důchodu. Počet narozených dětí za poslední tři roky sice nepatrně vzrostl, to však nic nemění na situaci, že klesá počet mladých lidí ve věkovém rozmezí od 15 do 35 let. Projevuje se to kupříkladu na nižším počtu studentů vysokých a středních škol.
starší paní

Bude vůbec existovat nějaký důchod? V podobě, v jaké jej známe, za dvacet let jen stěží.

Na tento neblahý trend pochopitelně musel reagovat stát a lidé již odchází do důchodu v 67 letech. Není dokonce ani zohledněn počet odrostlých a vychovaných dětí u žen. Vzniká paradoxní situace, kdy stát požaduje odchod do důchodu skoro v sedmdesáti letech, ačkoliv je známo, že ze zdravotních důvodů a z hlediska reálné zaměstnatelnosti seniorů tomu nelze dostát. Přece jen roste poptávka po kvalifikované pracovní síle ve středním věku od 30 do 45 let, starší lidé mívají problém vhodné zaměstnání nalézt a končí na úřadech práce, nebo na předčasném důchodu. A to je přece začarovaná spirála.
senior u stromu

Jak si s tím stát poradí?

Dost těžko. Současný systém důchodového pojištění je již u nás nastaven na mezní hodnotu plateb zaměstnanců, a pokud by se zvýšilo pojistné, zaměstnavatelé by tuto zátěž nezvládli a prudce by narostla nezaměstnanost. Podpořit systém tvorby důchodů vyplácením z daní rovněž nic neřeší, státu by se nedostávalo prostředků na další výdaje a zásah do daňového systému by mohl způsobit celorepublikový kolaps. Jediným řešením, ke kterému nepochybně dojde, je další utahování smyčky ve formě větších restrikcí. Do důchodu v 75 letech a průměrný důchod bude sotva poloviční, než ten dnešní. A tak opět poroste počet lidí v předčasném důchodu, opět se sníží jeho vyplácená částka, připomíná to trochu nenažranou šelmu, na kterou doplácí její oběti.  Jak tohle dopadne? Zkuste domyslet sami.