V mnoha rodinách mají pejska a někde i nejednoho. Což je jistě ušlechtilé, pokud se tato rodina o všechny pejsky poctivě stará. Což snad většina dělá. 

Pes není nějak moc náročný. Stačí mu kus místa, žrádlo a čas. Tedy, ten čas on má. Psík většinu dne prospí. Ale má chvilky, kdy by si rád se svým páníčkem trošku pošpásoval. A jeho pán mu to musí umožnit.  

Ne každý pes to vyžaduje, ne každý pán se k tomu staví kladně. Ale tu je jasná rada. Pokud na psa nemáte čas, nepořizujte si ho.

Když je rodina rozvětvená, vždy se najde někdo, kdo psíka vezme na procházku a vyvenčit. Zpočátku se o to perou samozřejmě děti, ale s přibývajícím časem je to přestává bavit. Inu, jsou to přece jen děti. A je docela dobře možné, že to byly právě ony, které rodiče vyprovokovaly k neuvážené koupi.  

Pak tedy s psíkem chodí ven kdo je nejblíže a kdo nemá co na práci. Babička s dědou se pak budou marně ukrývat pod hromadu uhlí. Budou nalezeni a vyhmátnuti. Po krátkém či delším spílání budou muset ven, a to asi oba dva, aby si určili trasu, když pak budou nadšeně chodit s psíkem každý sám.  

Smutné jsou osudy psů, na které páníček nemá čas. Většina jich končí v útulku, a to ještě v tom lepším případě a v případě, že je jejich majitel alespoň trochu slušný. Bohužel jsou však i takoví, nemohu zde veřejně napsat, jak je nazývám, kteří toto neudělají a raději psa pustí někam do lesa a zbaběle prchnou. Takovým lidem bych… To raději ani nechtějte vědět. 

Pes není samotář, je zvyklý po tisíce let žít ve smečce a pokud je tato smečka lidská, nevadí mu to. On sám si určí a vybere toho, kdo bude mít na něj největší vliv a koho pan pes bude považovat za vůdce. Tomu se pak bude podřizovat a plnit co mu na očích vidí. Samozřejmě, že bude mít rád všechny z rodiny a bude nadšen, když s ním ven půjde kdokoli. Ale prostě vůdce smečky může být jen jeden. A tím to pro psíka zvadlo.